Podle posledních průzkumů si více jak polovina českých domácností myslí, že mají dobrou životní úroveň. Je to skutečně pravda? Hodnocení životní úrovně se zlepšuje s rostoucími příjmy i s vyšším stupněm dokončeného vzdělání. Mezi ty, kteří hodnotí svoji životní úroveň méně příznivě, patří hlavně důchodci, nezaměstnaní a lidé se základním vzděláním nebo středoškolským vzděláním bez maturity, a dále také lidé pracující v dělnických profesích.
Domácnost má více definicí, ale je to vlastně malá ekonomická jednotka, která vyžaduje dodržování jasných hospodářských pravidel zachování rovnováhy příjmů a výdajů. Počítají se příjmy pracujících členů rodiny a nezbytné i nutné výdaje všech členů rodiny.
Nezbytné výdajejsou náklady, které jsou pravidelné a opakují se. Patří tam nájemné, platby energií, platby za rozhlas, televizi a telefon. Dále třeba stravování ve školách a zaměstnáních, jízdné apod.
Nutné výdajejsou třeba náklady na údržbu domácnosti a jiných zařízení, opravy auta, náklady na oděvy, obuv, výdaje za dovolenou, kulturní a sportovní vyžití.
Ovšem také je velice nutné neustále počítat s nějakou předběžnou rezervou a krotit neuvážené výdaje a nákupy, které by mohly vyústit v nepříjemnosti s dluhy a nutností šetřit.
Jednou z možností jak předcházet těmto problémům je vedení domácího účetnictví. Každá domácnost by měla mít o svém hospodaření přehled. K tomu slouží deník příjmů a výdajů. Ovšem jsou i domácnosti, které takový deník nepotřebují, dle svých příjmů nakupují uvážlivě, větší investice konzultují mezi sebou, zkrátka vědí, co si můžou dovolit.
A ještě malé rozdělení domácího rozpočtu:
– Přebytek (příjmy jsou vyšší než výdaje)
– Vyrovnaný rozpočet (příjmy a výdaje jsou ve stejné výši)
– Schodek (příjmy jsou nižší než výdaje)
Protože rodina je základem státu, mělo by nám záležet na jejím postavení ve společnosti. Měla by uspokojovat potřeby svých členů, a to tělesné i duševní. K tělesným patří například strava, spánek a osobní hygiena, mezi duševní počítáme pocit bezpečí, klidu, lásku, uznání a vzdělání.
Rekordně nízká nezaměstnanost a růst platů ještě nejsou skutečnostmi, které by učinily společnost spokojenější.