Color karos

Tisíc let před Kristem se egyptské ženy z vyšších společenských vrstev poměrně dost zaobíraly svým vzhledem a věnovaly mu nejenom spoustu času, ale i prostředků.
Ideální kráska měla mít spíše chlapeckou štíhlou postavu, s drobnými prsy, úzkými rameny a vysokým pasem. Obličej symetrický, s velkýma očima, které navíc byly zvýrazňovány širokou linkou, protaženou až ke spánkům. Celé horní víčko pokrývala zelená barva a černidlem bylo zvýrazněno i obočí, taktéž protaženo do dlouhé linie. Červenou barvu používaly na zvýraznění rtů, ale i nehtů a chodidel.

Před sluncem je chránil nátěr z vonných olejů, ale také oděv v podobě upnuté tuniky,(kalasiris), která zvýraznila jejich postavu a zároveň je nutila dělat drobné a žádané elegantní kroky. Mimochodem-viděli jste někdy na původních vyobrazeních egyptských maleb postavy, které by měly nadváhu?
Jde o důkaz toho, že jedli stravu jiného, převážně rostlinného složení s menším podílem masa a nepatřilo ani k dobrým mravům se příliš přejídat.
Zajímavostí je také to, že většina žen i mužů té doby se nechávala zvěčňovat od umělců stále v mladší podobě s rostoucím věkem, což svědčí o trošce jejich tehdejší ješitnosti. 

Egyptské krásky nezapomínaly ani své účesy, o které se starali soukromí kadeřníci. Ti svým zákaznicím jejich hřívy barvili různými odstíny heny, mazali oleji pro sílu a lesk, splétali do copánků, nebo úplně vyholovali, aby jim lépe padla paruka-znak moci. Paruka byla dílem váženého vlásenkáře, vyrobená z lidských vlasů, popřípadě doplněná rostlinnými vlákny a následně zpevněná horkým včelím voskem, nebo pryskyřicí. Zámožné Egypťanky si potrpěly na všechny druhy zlatých, přesně tepaných, cizelovaných šperků. Zejména královny se pyšnily širokými zlatými límci, které jim téměř zakrývaly hrudník, ale ani ostatní ženy nezůstávaly pozadu se svými náramky navlečenými na rukou i nohou.